Meditace zpěvu je udržováním bdělé mysli za pomoci zvuku hlasu. Vnímáním vlastního hlasu a hlasu ostatních můžeme zaslechnout naši pravou přirozenost. V ní my a náš hlas nejsme odděleni, tak jako nejsme odděleni od hlasu ostatních, od zvuku světa. Pravidelnými zpěvy se mysl otevírá, čistí a smysl bytí se stává silnějším a silnějším.
FORMA:
Zpěvy súter jsou více meditací než uměleckou produkcí. Měli bychom zpívat tak hlasitě, abychom slyšeli svůj hlas, a současně tak tiše, abychom slyšeli i hlas ostatních. Zpívá se v sinokorejštině, částečně v sánskrtu. Součástí zpěvů jsou také staré mantry a dháraní. Ve zpěvech není důležitý tolik smysl zpívaného textu, ale spíše sám zvuk - význam zpěvů se v mysli uskutečňuje sám od sebe. Překlady súter si stačí jednou přečíst a pak už jen zpívat - není třeba o nich přemýšlet a studovat je.
Zpočátku, pokud zpěvy ještě neznáte, pokoušejte se sledovat text ve zpěvníku, naslouchejte ostatním a zkoušejte a zkoušejte. Některé zpěvy se provádějí vsedě, některé vstoje a při jiných se dělají poklony. Nenechte se odradit složitostí. Složitost nám pomáhá udržovat mysl v bdělosti a soustředění.